NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Toto album je již teď jednoznačné pro můj TOP 10 pro rok 2015. Zhudebněná epika. Skvělá práce se zvukem. Kapela, která betonovala základy post-rocku, se naštěstí po svém nedávném návratu nenechala strhnout současnou tváří subžánru, ale jde na to svojí cestou.
Dobrý příklad je to, jak se na tomto albu pracuje s gradací. Většina ostatních postupně buduje atmosféru téměř z ničeho. Začátek „Asunder, Sweet And Other Distress“ je však mocný, monumentální a atmosféra tu je hned. Nemusí se budovat. Najednou vám ušima prolétne éterický uragán. Už jsem to za těch pár měsíců slyšel nesčetněkrát a neomrzí se to. Je to prostě síla. Charakter zvuku je takový, že si připadáte, jak v chrámu dávno zapomenutého božstva někde vysoko v bhútánském Himaláji.
Teprve později se album rozmělňuje a přichází dronové plochy se spoustou podivných zvuků. V tom jde kapela dál, než kdykoliv jindy, a dá se říci, že nová deska je víc „noisy“, než jakýkoliv její předchůdce. Prostřední část je tvořena vlastně jen drone ambientní mlhou, ze které se postupně začínají vynořovat kontury monumentálního epického závěru. Toto není hudební album. To je zvukomalba. Příběh vyprávěný beze slov. Díky GODSPEED YOU! BLACK EMPEROR stále objevuji nové a nové pohledy na kytarovou hudbu doslova nabitou dějem.
9 / 10
G_d’s Pee AT STATE’S END! (2021)
Luciferian Towers (2017)
Asunder, Sweet And Other Distress (2015)
Allelujah! Dont Bend! Ascend! (2012)
Yanqui U.X.O. (2002)
Lift Your Skinny Fists Like Antennas To Heaven (2000)
F♯A♯ (Infinity) (1997)
All Lights Fucked On The Hairy Amp Drooling (only 33 copies) (1994)
-bez slovního hodnocení-
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.